Čas krysožroutůSrážka s malým asteroidem na podzim 1884 způsobila na většině planety radikální ochlazení trvající několik let, díky narušenému uspořádání oceánských proudů ovšem chladné klima neustoupilo ani po skončení impaktní zimy. Vymřela značná část rostlinných i živočišných druhů, v mírných pásech Evropy vydržely v zásadě jen ty nejodolnější - z živočichů především hlodavci, kteří se tak pro lidi v nastávajícím století stali zásadní složkou jídelníčku.
Evropská kultura balancující na hraně přežití na přelomu nového věku ještě posílila nostalgii po starých časech, jež ji provázela po většinu uplynulého 19. století. Projevila se i v přístupu k moderním parním dopravním prostředkům. Parníky, nepoužitelné na vodních plochách pokrytých ledem, začaly být předělávány na suchozemská vozidla - zpočátku jen účelově a pro obecnou potřebu, jak ovšem rostla cena obtížně dobývaných fosilních paliv, stále více se stávaly rozmařilou zábavou bohatších vrstev a začaly mít i odpovídající vzhled.
Ve druhé polovině 20.století, necelých sto let po katastrofě, bylo možné na cestách i speciálně vybudovaných železničních drahách potkat pojízdné středověké hrady, vozidla s vizáží inspirovanou Orientem, antikou, dálným východem a dalšími prostředími. Panstvo se tak i na toulkách živořícím krajem mohlo plně oddávat svým běžným činnostem, ve vytopených komnatách si užívat tance, studia nebo třeba pečených myších nožiček a marinovaných mladých potkánků ve vlastní šťávě...